Re: Prarodič s Alzheimerovou chorobou - jak komunikovat, jednat?

"jedním uchem tam, druhým ven" - nic jiného vás neochrání v psychické rovině.. občas budete muset zvýšit hlas, atd - taktéž přecházet.. ten člověk o tom za 3 vteřiny neví a vy se tím zžíráte dny, týdny,..
naše babička to měla taky, ze začátku vtipné výpadky paměti, později nás nepoznávala, sebeobsluha čím dál horší, byla na nás sprostá, ošklivá, utíkala (= zamykejte co to jde, my babičku honili na štědrý den ve 2 ráno po městě).. později byla v takovém stavu, že na její ataky šlo odpovědět jen jedním způsobem, a to tím, že jsem ji zvedla a zatřásla s ní a velmi, ale fakt velmi hlasitě zařvat.. babička se jakoby probrala z amoku a pak dál fungovala běžným způsobem.. bylo to jakoby potřebovala "zamíchat systémem", aby zase seplo to co mělo....
měla léky na podporu činnosti mozku (a to jí bylo hodně, začínala na 85 letech) a dál měla něco na potlačení halucinací.. výborný lék byly lentilky.. to byl všelék - "bolelo" ji břicho, nemohla spát, kašel,... cokoliv na co vzpomeneš.. za předpokladu, že jí fakt nic nebylo, placebo efekt fungoval na výbornou..

později to už dma nešlo zvládat, sebeobsluha nulová, sluch téměř nefungoval, starost o babičku byla náročná, nešlo to sehnala jsem babičce místo v LDN s příspěvkem pacienta, babi tam byla 3/4 roku pak bohužel již skonala.. žila ve svém mikrosvětě a ke konci už nikoho nepoznávala... já byla "nějaký chlapec", máma byla její maminka, atd.. chlapi se k babičce přiblížit vůbec nesměli, byla na ně moc ošklivá, nevíme proč..

hodně zdaru a hlavně psychické odolnosti!!!!