Re: Podařilo se Vám zkorigovat u dětí potřebu být vždycky "nejlepší" ?

Lililo - koriguju pořád - je to fuška. Je mu už 7 let.
V běžném provozu se nám celkem daří, s věkem už chápe, že nemusí bých na druhé straně přechodu nejdřív, atp., ale blbý je, že se s ním nedají moc hrát žádné hry - když nevyhraje, vztekne se a končí (už se tedy kvůli mně naučil vztekat se potichu - ale ty emoce v něm pracují).

Školka mu docela pomohla, chodil od čerstvých 3 let, kdy fakt nepředběhl předškoláka. Nicméně poslední rok si dost užíval - byl nejstarší - tedy nejlepší, nejrychlejší...

Pevně doufám, že jednou tuhletu svou touhu být nejlepší později nasměruje k nějakým bohulibým účelům!
Jo a prý se to dědí - jeho otec byl jako malý to samé... tedy... i jako velký..