Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství

Monty, to, co popisuješ, jistě není snadné s partnerstvím skloubit, ale jde to, je-li vůle na obou stranách. Na straně pana ideálního vůle nebyla, tudíž to nebyl pan ideální. To neznamená, že pan ideální neexistuje.
Mně kdysi zvedl sebevědomí můj děda, když jsem mu líčila, jak mě ve škole ostrakizujou a vůbec považujou za nehodnou jakéhokoliv přátelství. Prohlásil, viditelně pohoršeně, že jsou teda úplně pitomý (to bylo pro něj sprostý slovo :), když neviděj, jaká jsem skvělá, chytrá atd. holka - a že to je teda jejich mínus, že se se mnou nebaví. S úspěchem lze aplikovat i na jiné vztahy.
To, "žes mu za to nestála", je prostě jeho pitomost a nijak to nevypovídá o tvé hodnotě ani o tvých šancích na to, že budeš jednou "and they lived happily together ever after". howgh