Re: Pro ty, co mají více dětí – jak jste to měly s prvním?

El, tak my mame mezi prvnim a druhym ditkem rozdil 3 roku a 3 mesicu a duvod by hlavne ten, ze tech 2.5 roku mi trvalo se z toho prvniho vzpamatovat. Nejhorsi asi bylo to spani/nespani, caste buzeni, a pak pres den neodlozitelnost kamkoli. A umanutost, jeho duslednost. Na druhou stranu byl syn strasne sikovny, trvale ve vsem napred, takze to bylo kompenzovane Pozdeji se zjistilo, ze ma ADHD a vyssi IQ, v te hlave mu to porad jede, porad premysli, nedokaze to zastavit, a zpetne chapu, ze ho to miminkovske obdobi muselo frustrovat (porad se chtel na neco koukat, zkouset, sahat). Dcera byla proti nemu zlaticko, klidnejsi, spani lepsi, ale ani u ni nebylo bezproblemove. Treti ditko, trilety syn, je pohodovy, usmevavy, vyrovnany, ktery si ted zacal prodelavat obdobi vzdoru, ktere vlastne od deti nezname. Jak s oblibou rikam, nejstarsi syn byl od miminka hrozny, ze nejake obdobi vzdoru nehrozilo, neb pretrvavalo od porodnice Ale zase se od malinka setrvale zlepsuje, kazdy rok je hodne znat, a jsem rada, ze jsem ho tehdy neutloukla panvi)) Manzel a starsi deti by chteli jeste jedno ditko, ale ja pochybuju, ze na to mam...