Je mi mizerně

Mám 3 malé děti, jsem momentálně na MD s nejmladším (6 m). Nejstarší chodí do 1.tř, prostřední do školky. Nemám k dispozici žádné hlídání, žádnou pomoc doma. Teda kromě manžela, ten dělá co může, ale je pořád v práci. Kolikrát děti ani celý den nevidí. Babičky nikdy nehlídaly, nikdo si nevzaly žádné dítě na prázdniny. Všechno absolvuju s dětma (nákupy, úřady), ale u zubaře nebo kadeříka jsem nebyla už dlouho. Dnes to na mě nějak padá. Mám pocit, že nic nestíhám, nepeču, nestíhám ulízet. Prostřední je nemocný, tak sedíme doma. Včera večer jsem se dozvěděla, že naši známí pořádali předvánoční večírek pro děti, nás nepozvali. Dřív se nás scházelo pár rodin s dětma. Asi začíná být paranoidní, ale mám pocit, že se nás straní kvůli prostřednímu synovi. Má ADHD. Já vím, že je náročný, ale vždycky ho usměrňuju, nevím, že by něco závažného vyvedl. Už jsem si všimla víckrát, že ostaní něco podnikají a nám nikdo neřekne. Připadám si jak prašivá.
Fakt je mě dnes mizerně. Ještě k tomu dnes přišla paní vytepovat koberce. Zapomněla jsem na to, binec všude, paní je známá tím, že všechny pomluví.
Před MD jsem měla dobré zaměstnání, chodila jsem hezky oblečená, nenamalovaná bych nevyšla ani s košem. Teď tu v poledne sedím a přemýšlím, jestli jsem si ráno vyčistila zuby. Jste na tom někdo podobně?