Trošku podobná situace

Máme trošku podobnou situaci v tom, že starší syn je "náročnější". Také jsem se přistihla, že během hodiny na něj x krát zvýším hlas a na mladšího ne..on naštěstí to hned sám v sobě formuluje a řekne např. na mně stále něco máš a xy necháš dělat to a to. Což mně trošku nastaví zrcadlo. Máte to hodně těžké s tím, že manžel je takhle pryč, ale cíleně bych začla pracovat na tom,že ty budeš s dcerkou jen sama a podniknete něco zajímavého, zábavného, nebo si jen tak budete spolu třeba něco vyrábět atp..ale mladšího, aby měl na starosti někdo jiný. Musí to být min. 2x-3x týdně a je potřeb to s ní i plánovat, aby věděla, že to přijde a mohla se na to "těšit". V průběhu takových to chvil si pak s tím starším hodně povídáme a i mu říkám, že mně to mrzí, že teď ten mladší ho často otravuje, že mu bere hračky, že se mu musím věnovat a pak třeba s ním nemohu hrát šachy atp. ale že za pár le to určitě bude lepší a popisuji, co vše jsme dělali s ním, když byl malý atp. Hlavně u nás se ten mladší od toho staršího naučil právě i to pošťuchování atp. takže už i na něj občas "dojde", že se musí omlouvat staršímu atp. a to si myslím, že celou situaci paradoxně hodně vylepšilo. Zkusila bych třeba, pokud mladší nezvládne být u babičky, aby babička přišla k Vám a se starší dcerkou měla na půl až hodinku sama program např. v pokoji...hodně štěstí a sil