Re: Karlák-gromety+n.mandle

Ahoj, my byli na Karláku na nosní mandli týden před Vánocemi. Je to jak píše Aja, ráno v 7:15 nástup na lačno, pak do pyžámek a pak se čekalo. My jsme tedy bohužel přišli na řadu až jako poslední v 10:30, bylo tam 5 dětí...Postupně dostávají vypít oblbovací sirup a odvážejí je, byl pryč dohromady asi 40 min., když je přivezli, tak některé děti plakaly fakt hodně, některé míň, většině vadila ta kanylka co mají zavedenou na ručce, někomu trošku tekla krev z nosu...syn to zvládnul celkem dobře (ale měli jsme s sebou dudlík - my ostudy, má ho už jen pro takovéhle krizovky, ale fakt pomohl), takže jak ho přivezli, tak trošku pobrekával, pak si řekl o dudlík, to se hned uklidnil, pak chtěl koukat na pohádku na přenosném DVD, co jsme měli s sebou, ale bolely ho prý z toho oči, tak potom asi na hodinku usnul a pak už byl úplně v pohodě a šel okouknout chodbu a herničku. Po 2 hodinách od přivezení ze sálu se můžou napít a po dalších 2 i najíst - my dostali oběd i večeři - na oběd (cca v 15h - dávali to podle toho, jak šli na sál) dostal polívku, bramborovou kaši s mletým masem, piškoty a mlíko... na večeři taky kaši zase s nějakým jiným masem, jinak jsme mu pak na doporučení sestřičky koupili i zmrzlinu...zbaštil všechno.
Celkově největší nepříjemnost pro syna bylo to, že se dopoledne nemohl vůbec napít ani najíst a pak ještě ty 2 hodiny po narkóze....takže to bylo trochu vysilující pořád odvádět pozornost od žízně, měli jsme nějaké malé nové hračky, přenosné DVD, knížku...a dalo se...vždycky když nám děti odvezly na sál, tak jsme se každá honem napila a něco snědla, neměly jsme to srdce se napít před nimi, když oni nemohly... Pak je někdy po 14h zkouknul pan doktor a rozhodnul, kdo může domů....večer v 18h jsme odjížděli, za týden pak ještě na kontrolu... Co se týká toho, jestli to snášejí lépe menší nebo starší děti, tak myslím, že to ani nezáviselo na věku, ale spíš na typu dítěte a jak kterému sedla narkóza - Jiřík se třeba vzpamatoval ze všech dětí nejdřív, ale chlapeček o něco starší tam polehával do večera a bylo mu trochu i špatně od žaludku...takže je to různé... Já jsem se taky bála, jak to zvládne, on je dost citlivý...ale byla jsem překvapená... Špatné vzpomínky nebo trauma z toho rozhodně nemá, pořád jen mluvil o tom, jaké tam měli hezké barevné postýlky. Spokojení s přístupem jsme byli moc, byli tam všichni hodní a ochotní, nic nám nescházelo