Re: Dát na své mateřské instinkty nebo na rady ostatních?

Moje rada zní, vykašli se na řeči ostatních a řiď se svými institkty, od toho nám je koneckonců příroda nadělila. Mně tedy nikdy nezklamaly. Já mám podobné děti, větší srocení lidí nemusí doteď, a v miminkovském věku to nesnášeli.

Myslím že v tomto věku je to i dost obyklé, a dítě z toho i nejspíš vyroste. Je otázka zda to te´d nebude jiné než dřív, ale to bys spíš měla odhadnout ty. Pokud bys na oslavu ty jet chtěla, jela bych ale počítala s tím že budu muset s dítkem chodit ven. Držela bych ho u sebe, nedávala ostatním k otlapkávání, ideální je se s ním uklidit do jiného pokoje kde je třeba jen pár lidí. Nejlepší je dítě nejdřív trochu "otrkat" v menším kolektivu. Nedovol ať se na něj hned všichni vrhají, to totiž dle mých zkušeností nasává vždy :)), nedivím se že je pak dítko ve stresu. ale "zvykání" ve smyslu nechat jo chudáka řvát a bát se mi přijde tedy jako týrání, pokud to tak uděláš situaci jen do budoucna zhoršíš.
Anebo prostě nejezdi, takových příležitostí ještě bude.

A není pravda že velkých rodinách si dítě zvyknou prostě "musí" děj se co děj. Některým dětem to jen prostě nevadí když v ní vyrůstají, některým i tak ano. My máme velkou základní rodinu (mám 3 sourozence každého s dětmi), ale rozhodně jsem děti "vyřvat" nenechávala. Zvykaly si postupně, v případě větší sešlosti jsme šli do vedlejšího pokoje, časem se to poddávalo. Řídila jsem se především potřebami dětí, nenapadlo by mne jednak jinak.