Re: diskuse - diaděti

dostala jsem se k odpovědi až ted, byla jsem mimo internet.

Zase budu mít nejspíš kontroverzní názor, ale čerstvě podchycený diabetik je trochu jiná kategorie než několikaletý diabetik.....

Někde tady nebo na medatronu jsem o tom určitě psala, ale inzulín si prostě musí sednout, tělo si na to musí zvyknout... takže diabetikovi začátečníkovi bych rozhodně nedoporučovala připichovat při každé horší hodnotě, ani při nemocech, protože to tělo si opravdu dělá co chce. Hlavně základní pravidlo, které se ale netýká nemocí je, že pokud měníte dávku inzulínu - v dlouhodobém horizontu, tak máte nechat alespon 2-3 dny na ustálení... tzn. že když budete zvyšovat třeba actrapid před snídaní o 1 jednotku, tak i když budete mít druhý den stále vyšší hodnoty, tak by jste měla vydržet, protože tělo si zvyká.... a výsledky jsou znát až třeba za ty 2-3 dny. Tohle ale samozřejmě neplatí u nemoci - tam totiž neplatí žádná pravidla, tam je to hold o pokusu a omylu. A my jsme tohle aplikovali až cca po roce na inzulínu. První rok, i dkyž jsme měli vyšší hodnoty, vyšší v porovnání s tím co jsem kde četla, tak jsme si jeli svůj standart a zhruba po tom roce se najednou začali hodnoty ustálovat..... takže když jsem večer naměřila po tom roce hodnotu třeba 8, tak jsem věděla že s tím syn vydrží do rána uplně v pohodě a bude mu to pomalu klesat. Kdežto když jsem tuto hodnotu naměřila po dejme tomu 7 měsících od záchytu, tak to na 99% znamenalo, že ho budu muset ve tři hodiny po přeměření dokrmovat, protože mi spadne do hypa..... možná píšu zmateně.... každopádně mě za tyto názory spousta matek diabetiku pomalu ukamenovala.... ale máme to vyzkoušené a lékařka to má vyzkoušené mnohaletou praxí. Neuznávám názory, že čerstvě podchycený diabetik musí mít co nejdříve vnitřní cukr v tabulkových hodnotách... je to podle mě blbost, protože je to prostě dítě, které každým měsícem roste a pořád se ta dávka šteluje, takže tím že mu člověk napálí hned megadávku inzulínu mu vlastně škodí. Ničí mu citlivost na inzulín..... My máme takovou zkušenost, že momentálně i při hodnotě 1,6 - což je v podstatě pro mnoho už smrtelná hodnota - se mnou mladší syn komunikuje a sdělí mi, že jem u špatně, respektive Kubík to komentuje slovy "mám hlad", což je u něj varování na to že má nejspíš nízkou glymču. On totiž normálně kdyby mohl ,tak nejí, nemá tu potřebu - dost blbá vlastnost u diabetika, tkerý musí jíst pravidelně :-(.

Nesnažte se to ted při nemoci srazit uplně na tabulkové hodnoty, v podtatě to nejspíš ani nepůjde. Vydrže s těmi vyššími. Jakmile se uzdraví, budou hodnoty klesat, hlavní je hlídat aceton - jakmile je aceton ,tak přidat dávku inzulínu.
Na druhou stranu může mít aceton i z toho ,že prakticky nejí. Prostě si to uvědomit. Jí normálně, nebo skoro normálně a má aceton, tak přidat inzulín alespon o 1 jednotku. Zkontrolovat moč alespon po hodině.... A pokud jí minimálně, tak může mít aceton i z toho že je tělo hladové. Snažit se ho nakrmit a i tak dopíchnout. Ale budete vědět čím to je, a při příští nemoci už budete zase chytřejší....

Ta nemoc je alchymie, kdykoliv si budete myslet, že máte situaci zmáknutou, tak vás něco opět překvapí..... bohužel to tak je, protože neexistuje žádné pravidlo jak se tělo zachová. Je tam spouta faktorů které ty glymči ovlivňují - je to pohyb, je to strava, je to dávka inzulínu, je to stres ve škole, jsou to zlé sny, je to uplněk, je to velká zima, šílené vedro, je to psychická pohoda dítěte, ale i matky nebo otce, všechno má na to vliv.... v podstatě cokoliv tu glymču může rohodit. Nemáte ani jeden den stejný jako ten předchozí.....