Re: Adekvátní výše PNP
Dobře nemá kompenzovat,ale vyrovnávat.
pokud mám syna s VD receptivního typu,což jistě není stejné jako mít dítě s PAS,ale velmi se to v mnoha ohledech podobá
- ve škole má asistenta
- do školy ho vozím každý den 20 km (speciální škola u nás existuje pouze pro děti s mentálním postižením, velkou školu bez individuálního přístupu by dle mé zkušennosti nezvládl, i v malé jsou problémy),platím školné
- do družiny nechodí, vyzvedávám po obědě (přesto družinu platím,protože škola nemá jídelnu a děti tím,že jdou na oběd už jsou vlastně v družině)
- kroužků se vzhledem k poruše porozumnění zúčastnit nemůže (hromadné aktivity nezvládá- zkoušeli jsme)
- výlety naštěstí díky paní učitelce a paní asistentce probíhají, na hory nejel,teď budeme zkoušet školu v přírodě
....atd. PnP máme I.stupeň a momentálně se přezkoumává zda synovi zústane či nikoliv. Myslím,že hlavní problém je v posuzování. Za ta léta jsem zjistila,že málokdo chápe jak těžké postižení PAS a težké formy VD jsou. Děti jsou na první pohled zdravé, při správné péči základní věci zvládají dobře ( sebeobsluhu, jídlo, hygienu, pohybové aktivity),ale ty méně viditelné oblasti ( sociální, psychické) je vyřazují z běžného života a vyžadují neustálou péči jejich okolí.
Paní z ÚP byla upřímně zoufalá při vyplňování dotazníku u místního šetření, protože tam vlastně neměla co zaškrtnout - kromě omezení společenského života a špatného dorozumívání.Na to,že syna prakticky nemohu spustit z očí tam žádná kolonka nebyla.
V nejbližší době,protože má syn jen I.stupeň a mladší nastupuje do MŠ (hlavně,aby si před školou zvykl na kolektiv)budu muset začít platit zdravotní a soc. pojištění (které za mě doposud platil stát).Na ÚP mi paní řekla,že k nim se mám přihlásit pouze pokud skutečně práci hledám - ano hledám od 9-13, s dvěma dětmi, na malém městě, v mém oboru ( stavební projektant ) v mém věku - to na mě budou zaměstnavatelé stát frontu.
Takže kompenzace? Já nechci,aby mě stát živil a poskytoval mi nějakou životní úroveň. Ať jen někdo uzná,že syn má postižení a já mu musím poskytovat určitou péči(věřte ,že to dělám ráda a s max. nasazením),což mě omezuje v možnostech si vydělat peníze na běžnou životní úroveň nebo ať poskytne úlevy alespoň mému partnerovi,který má na bedrech provoz celé domácnosti. Aby to nevypadalo,že jsem rezignovala na snahu přispět do rodinného rozpočtu, pracuji na dohody kde se dá( při mém vzdělání a praxi se jedná o podřadnou práci za minimum peněz,ale čert to vem)...ale pokud probíhající šetření uzná mého syny za zdravého (což není a v dohledné době ani nebude)pak budu vydělávat jen na poplatky státu a opět klesneme pod hranici životního minima.
3000kč pro I.stupeň je směšné,zařazování do jednotlivých stupňů minimálně sporné,podpora osob pěčujících o postižené žádná.Myslím,že výše částky není ten základní problém.
Odpovědět