Re: Jake jsou vyhody starsiho a mladsiho sourozence?

Já sama jsem mladší sourozenec a výhody jsem neměla absolutně žádné.
Naopak byl celý život protěžovaný starší sourozenec – zvláště ze strany mého otce, který – ačkoliv si to sám nechce přiznat – tak je pro něho syn stále „důležitější“ něž já, ačkoliv v jeho 85 letech je péče o něj samozřejmě z drtivé většiny mou záležitostí. Tohle uvažování nechápu.

Maminka chtěla původně 2 kluky (o jiné možnosti snad ani neuvažovala) a byla zklamaná, když jako druhá jsem se narodila já. Celé dětství jsem musela žít v bratrově „stínu“ včetně dědění oblečení (žádné parádičky, sukýnky, volánky – nic takového, pěkně rifle a košile a hotovo). Dost mě to poznamenalo sebevědomí, se kterým se potýkám dodnes.

Až později, mnohem později, až jsem se vdala a osamostatnila se, tak se mi maminka mnohokrát jakoby „omlouvala“ za to, že „nechtěla“ dceru, že byla hloupá, že je hrozně ráda, že má dceru, za kterou může kdykoliv přijít, popovídat si atd. A tak nějak od doby rané dospělosti jsme byly jak dvě nejlepší kamarádky. Já jsem jí vše samozřejmě odpustila (jinak to ani nejde, protože mi před rokem zemřela). Nakonec byla z celého příbuzenstva jediná, která stále chodila za mnou a za mými kluky (jejími vnuky), otec o mou rodinu žádný velký zájem nikdy neprojevoval.

Já sama mám 2 kluky s odstupem 7mi let.
Ty „výhody“ nebo „nevýhody“, jak tu popisujete, jsou z velké části záležitostí povahy daného jedince a s tím se nic nenadělá a od toho se to všechno odvíjí.

Starší kluk je od narození velký introvert, samotář a má dg. Aspergrův syndrom.
Mladší je zcela „normální“, šídlo a ohromně šikovný manuálně (což starší není vůbec).
Výhody pro staršího:
občas odkouká od malého, co všechno on umí a naučí se to taky, jako „dožene“ to, co zameškal nebo neuměl, když byl malý. Tím, že ve škole si nenašel prakticky žádné kamarády svěho věku, tak si s malým hrává celkem rád.
Nevýhody pro staršího:
samozřejmě v jeho věku chce být taky sám a věnovat se svým zájmům, číst si, hrát si na tabletu atd….a malý se dožaduje jeho pozornosti a chce být s ním. Starší nechce. Tak vznikají rozepře.

Výhody pro malého:
velké, má parťáka doma na hraní a vzhledem k tomu, že starší je takový rozumný a spolehlivý, tak ho i často hlídává (třeba 2 nebo 3 hodiny). Malý mu říká „tati“ a hraje si, že je to „náhradní tatínek“. Staršího nechci tím hlídáním nějak přetěžovat nebo omezovat, tak je to opravdu jenom v nutných případech, aby potom v dospělosti neměl pocit, že „pořád hlídal bráchu“.