Děkuju

všem

Nijak neplaším - pro mě za mě, ať si nemluví, ale mám jediný problém (už od dob miminího věku u synka) - sem tam bych tloukla hlavou do zdi nad kecama blízkého i vzdáleného okolí.
Je to takové to 100x nic umořilo osla.
Jsem osel, že mi to vadí - 99x se nad všechny ty: "A UŽ MLUVÍ? A KDYPAK NÁM NĚCO ŘEKNEŠ? MLUVIT BYS MĚLA! A CO ŽE NEMLUVÍ? CO UŽ ŘÍKÁ? NENÍ TO MÁLO? TO SE MI VŮBEC NELÍBÍ...." povznesu (totéž v bleděmodrém jsem měla u mluvení a chození staršího - chodit začal ve 26 měsících), ale pak přijde sté jubileum a já sice nevybouchnu, ani neupadnu do depresí, ale třeba napíšu dotaz na Rodinu, abych se ujistila, že má intuice nelže a nejsem blázen, pouze letadlo