Re: Strachy pred narozenim druheho ditete

To je hodně obav, které se ale nejspíš všechny vyřeší porodem samy.
Pro povzbuzení ti můžu říct, že moje čtvrté mimino je chlapeček. Myslela jsem si, že jsem "holčičí" maminka, s kluky to neumím a těžko si k nim hledám cestu.
Měl VELMI nepovedený porod, na konci první doby, když už jsembyla otevřená, praskla voda, malý nenaléhal, spláchlo ho to a šel rukou a ramenem, nemohli ho dostat ven ani císařem, šel VEXem, po porodu nedýchal, otrava narkózou, prognóza nejistá, ležel v inkubátoru na hadičkách na JIPce, já taky na JIPce.... komplet přdpoklady pro problémy a psycho.
A jak se to vyvinulo: přisál se hned při prvním (velmi pozdním) přiložením, já jsem okamžitě měla mléko, je zdravý, klidný, spokojený a jsme do sebe zamilovaní jak novomanželé. Plně kojený v necelých šesti měsících bez jediného problému s laktací.
Jsem do něj blázen. Dvouletá sestřička ho přijala tak, že jsem to ani nepokládala za možné.
Prokrastinovat -bohužel- jde s libovolným množstvím dětí i práce.
Muž, když jsem otěhotněla, si "objednával" synáčka, přičemž ale ON a ne já je holčičí tatínek, nakonec byl mužíčkem zaskočený on. Ale už se to taky podalo a to objevování bylo moc hezké a poučné.
Tak se snaž dát do klidu, heslo tšhotenství a porodu je, že všechni stejně nakonec bude jinak, než si myslíš.