Jak moc se bojíte o děti, když jsou někde bez vás?

Jak moc se bojíte, že se dětem něco stane, když jsou např. ve školce, ve škole, na táboře, škole v přírodě apod. - tj. v nějaké organizované skupině, pod dohledem dospělých, k tomu "vycvičených" osob. Já se přiznám, že se sice samozřejmě o děti tak nějak všeobecně bojím pořád, ale nemám nějaké šílené strachy, že dítě třeba přejede auto při procházce v MŠ (slyšela jsem ale maminky, co si moc chválily školku, kde jsou děti zásadně jen na zahradě a nikdy nevyjdou ven, nedejbože že by s nima učitelky jely tramvají, to by nesnesly), že ho někdo unese ze školy v přírodě (rodiče se ptali učitelky, jestli je budova zajištěna proti vniknutí cizích osob, např. i oknem) nebo se mu stane nějaký vážný úraz, protože ho dospělí neuhlídají ... Když se o tom mluví, tak uznávám, že to všechno se teoreticky může stát, ale vůbec mě nenapadne o tom přemýšlet sama od sebe - řeším, jestli se dítěti "tam" bude líbit, nebude mu smutno, aby byl dobře oblečený atd.... ale že bych si zrovna představovala, že se mi už nevrátí domů, tak by bylo nejlepší ho ani nepustit ... tak to vůbec nemám, asi nějak elementárně důvěřuji tomu, že i někdo jiný než já se dokáže o mé dítě postarat. Nechci se nikomu posmívat, jen mě zajímá, jak tohle prožívají ostatní