Re: V Norsku zakázali žebrání romských imigrantů

O Romech v Norsku, aneb problematické soužití i na Severu


V létě roku 2012 objevili rumunští Romové Norsko. Přijelo jich několik tisíc najednou a rozdělali v Oslo dva velké tábory. Jeden v parku u kostela v městské části Sofienberg a jeden v lese u oblíbeného výletního jezera Sognsvann. Tím započala kapitola norských zkušeností s Romy.


...jde o organizovaný příjezd celé komunity, která se navzájem zná a jejíž členové přijeli všichni do jednoho s cílem tu především žebrat (a krást).



Norové jsou národ dobrosrdečný a přející; jen málokde se vidí tolik lidí, kteří si zcela vědomě odpírají majetek s pocitem viny, že se musejí dělit s potřebnými, jako zde. Stejně tak lze jen těžko Nory podezírat z rasismu či předpojatosti – ať si říká, kdo chce, co chce, každý přistěhovalec bez ohledu na náboženství, barvu pleti či etnicitu se může, chce-li, zapojit do místního veřejného života a je brán na roveň s občany etnicky norskými. Přesto je výsledek ročního soužití s Romy takový, že podle průzkumu z července tohoto roku by 55 procent dotazovaných nechtělo Romy za sousedy.
To je výsledek výrazně horší než u Somálců, druhých nejméně oblíbených (32 %), kteří opět jsou výrazně méně oblíbení, nežli jiné menšiny v Norsku. Takový výsledek nelze shodit ze stolu poukazem na předsudky, protože ještě v květnu roku 2012 Norové vůči Romům prakticky žádné předsudky neměli.


Jeden by ani nevěřil, že je řeč o Norsku, kde před rokem a půl Romy prakticky nikdo neznal a kde se k nim přistupovalo od začátku velice slušně.