Re: Půjčování a sdílení: učíte to své děti?

Na vesnici se tohle dělá od nepaměti. Já mám míchačku, už mám postaveno, ale ještě se může hodit, místo máme, takže je strčená ve stodole. Soused potřebuje o víkendu betonovat, půjčí si ji. Nemám bourací kladivo, které potřebuju 2x za život, obejdu sousedy, někdo ho jistě má a půjčí. Jsem na rodičáku, sousedka musí dělat přesčasy, vezmu jí děcka ze školky a počkají u nás. Mám přebytek třešní, sezvu děcka z okolí, ať se přijdou napást. Potřebuju přestěhovat nábytek, sama jsem chromajzl se zádama, v jednom to nejde, příbuzenstvo 50 km daleko, práce na 1/2 hod. Cinknu na souseda, ještě s sebou vezme háky.... Děti učíme se dělit a půjčovat si věci, protože je to rychlejší, levnější a zlepšuje to vztahy. Vyčůránek, který jen bere a nedává, přestože má (ne někdo, kdo je na tom nepřízní osudu nebo z důvodu třeba nemoci špatně), je brzy odhalen a ignorován.