Re: "Divoká" eutanázie v Rumburku

Přidávám se s osobní zkušeností, obávám se, že v mnoha případech nejde o "legendy". Musím říct, že si valné většiny lékařů a sester vážím a cením si jejich práce. Jistě, najdou se i neochotní, neempatiční zdravotníci,ale to je asi všude.Hlavně si myslím,že tabulky,podle kterých jsou určovány počty hlavně sester a ošetřovatelek, vymyslel někdo,kdo v životě v nemocnici nebyl.A nejhorší je to právě tam,kde pacienti obsluhu potřebují nejvíc.I já jsem se setkala s tím, že se pacientovi podá jídlo nebo pití na stolek a když po určité době nesní, tak se to odnese. A zvlášť starší pacienti se třeba i bojí nebo stydí poprosit o pomoc.Nebo nemají tolik chuti k jídlu a sestry nemají čas u každého sedět a přemlouvat. Chodila jsem takhle pomáhat téměř 90 leté babičce.Co mě to stálo přemlouvání, aby si vzala ještě kousek - chleba jsem jí namazala a nakrájela, jablíčka jsme strouhali.