Re: odebrané děti v dalších souvislostech

Taky jsem slyšel párkrát takový stesky typu "kdybysme jim občas jednu vrazili, mohli jsme si tohle ušetřit." Popravdě řečeno, nemyslím, že chyba byla ve způsobu trestu nebo v tom, že místo trestání domlouvali. Nevím, nakolik by to eventuelně sedlo i na tebou zmíněnej případk, v těch, co znám já, se jako červená nit vine nedůslednost ve výchově. To znamená, že se domlouvalo, ale ty "odbočení z cesty" se tolerovaly a tolerovaly. Podle mě by se totéž dělo i při fackách, lípla by se facka a víc kde nic tu nic, příště znovu, a potomek by možná akorát nastavil tvář, ať už to má za sebou a může zase k automatům. Možná - kdo ví - by ta facka pomohla spíš rodičům, aby si uvědomili, že výchova bez konfliktu s dítětem a bez občasnýho kousnutí do kyselýho jabka není možná, jenže, kdoví. Fyzický trestání by podle mě bylo zase jen jinou formou ustupování, vyhýbání se řešení podstaty problému. Což jsem zase viděl u řady rodin - vejpraskem se to odbyde a jedeme dál, ve stejných kolejích, protože je to pro zúčastněný nejjednodušší a umožňuje to v podstatě zavřít oči před problémem, a mimo jiný taky před tím, že oni jako rodiče jsou součástí problému a že musej hledat chybu taky u sobe.