Manžel a vztah k chlastu

Stručně-manzel tak prumerne 2x,3xdo mesice jde do hospody, ale není schopen se treba o půlnoci vrátit domů,proste musi obejit nekolik hospod, i nejhoršího kalibru,toula se,a vrati az rano. Jsou dny, kdy je to vyloženě nevhod, jako treba dnes,kdy .si měla uzit den volna a on byt s ditetem doma (vcera to bylo naopak). Krome toho, me opili blizci lide jsou z duse odporni, nesnáším to od detstvi,kdy nas mel deda na prázdniny a pulku našeho pobytu u nej byl v lihu,nam bylo kolem deseti? Mam to v sobě a i jsem mu to vysvetlovala, jenže to zcela ignoruje,neovladne se tak,abych toho nebyla svedkem,nebo aby treba v jednu v noci prisel v prijatelnem stavu,ale hlavně: aby nesklouzaval k agresi. Fyzicky me nenapadl,ale ze uz nekolikrat stal s naprazenou pesti,to ano. O paranoidnich dotazech,hlaskach a urazkach nemluvě. Kdyz to píšu,jako bych psala definici soužití s alkačem vč.domaciho teroru. Ja uz mu v te jeho opici neodpovidam,aby pred ditetem nekricel,aby se to ještě nestupnovalo,ale tvarit se, ze je vse ok a jak sem vesela, ze prisel domů,kdyz citim odpor,strach,vztek,to nedokážu.....v dobrem rozhovory k ničemu nevedou,proste kazda druha treti chlastacka takto konci. Co mam delat? Nastavit zrcadlo a ukazat se taky nějak nespolehliva,hnusna? To asi ne,ale nevím. Jeho rodiče nic o agresivite neví,ze mi chlast vadi, to ano. Nasi jsou pri me,ale nepletou se do nas. Nevim uz jak to zvladat,malej jal bude rozumět i slovum,ne jen atmosféře,v tomhle ma zit? To fakt nechci zazivat...ne vzdycky jde,aby sel chrapat do prace po piti..