Právo otce na děti

O kousek níž, je téma o odebírání dětí matkám. V diskuzi pod ním, jakožto i v diskuzi v tam odkazovaném článku se dost často objevuje názor, že je to vina samotných matek, že otce dětem záměrně znechutily a že otec má právo na své děti. https://www.youtube.com/watch?v=Qab5yr_sKAU&feature=youtu.be tohle je příběh mojí švagrové. Poznala dokonalého muže, pana manažera, silného, dvorného. Byli tak krásně zamilovaní. Ona otěhotněla, narodili se jim dvojčata a on ji začal mlátit. Asi po roce a půl, byl milý pan manažer vykázán policii z bytu, po té co švagrové rozbil hlavu tak, že musela na šití. Švagrová už na nic jiného nečekala, popadla dvojčata a zdrhla s nimi k rodině na Slovensko. Otec děti děti navštěvoval, švagrová mu v tom rozhodně nebránila. Dokud ji při jedné památné návštěvě nevyhodil za jízdy z auta. Výsledkem byla zlomená ruka, nějaké ty oděrky a soudní zákaz přiblížení se pana manažera ke švagrové a k dětem. Paralelně ovšem probíhal i soud o opatrovnictví a ten rozhodl v prospěch otce. Děti se mají vrátit do místa obvyklého pobytu, což je Praha, kde už tři roky nežijí. Švagrová pochopitelně může jít s nimi a opustit přítele, kterého našla který si jí chce vzít i přes to, že je už tři roky popotahovaná po soudech a má dvě malé děti. Může opustit práci, která ji dovoluje děti uživit a vrátit se do Prahy, protože otec dětí má od soudu nařízeno, aby jí i dětem zajistil důstojné životní podmínky. Dokážete si představit, jak vám důstojné životní podmínky zajišťuje někdo, kdo vám omlátil hlavu o zeď, nebo vás před očima vašich dětí vyhodil z jedoucího auta?