Re: Prosím o uklidnění - pozdě píchnutá injekce

Violetino, psala jsem to tak nějak ve vedlejší diskuzi...někdy se "něco" stane tak nějak přirozeně a člověk neví, jak se to mohlo stát...prostě někdy jdou věci samy od sebe.
Naprosto věřím, že jste všechno pečlivě hlídali, že jste si všechno pečlivě psali, všechno jste si plánovali a pak ...bum...zapomněli jste.

Já pevně věřím, možná mohu říct, že vím, že není všechno jen "hmotné", tedy v buňkách a hormonech, ve věcech, co se dá naplánovat a změřit.
Věřím, že jsou věci, které jsou taky důležité a na které se nedá sáhnout.
Ve vašem případě bych se co nejvíc uklidnila, dala do harmonie, brala to jako "zásah zhůry"...a otevřenou bránu do toho nejlepšího, co se v dané chvíli může dít.
Navíc bych miminko "pozvala", poprosila ho, jestli by už přijít mohlo , že se na něj těšíte.
A ostatní nechala plynout. Jestli vás přeobjednají, bude to dobře, pokud zůstane zítřejší termín, taky to bude dobře.
Poručit se tomu stejně nedá....
prostě tak nějak mám zkušenosti, že pokud se to děje samo, je to ta nejlepší cesta.
Tak držím moc palce,