Re: speciální MŠ

Tak on mě taky kdekdo říkal kdeco, nakonec jsem dala na svůj instinkt a zpětně vidím že to bylo dobře. To jsem když byl syn menší právě slyšela mockrát, že je potřeba "otužovat", co budu dělat až bude muset do školy apod.

Můj starší byl hodně akurátní, závislý na svých rituálech, psycholožka tedy říkala že má určité rysy autistického spektra (není autista, jen měl takové ty projevy že vše musí jít po sobě stejným způsobem, skládal věci do řad, závislý na rituálech apod.) Taky měl nedozrálou nervovou soustavu. Nechtěl zůstat s nikým cizím, nebo koho neznal opravdu dobře, dát se někým cizím do řeči vůbec nepadalo v úvahu.

Školku absolutně nedával, a to jsem ho vyzvedávala po obědě. Řekla bych že mu tam vlastně vadil nejvíc ten režim, který už ve školce prostě je, .. jako to teď si přestaneme hrát a jdem dělat tohle ... V těch 4 letech na to prostě ještě nebyl zralý.

Mnohem líp mu vyhovovala ta mini-školka, kde ten režim byl takový volnější, víc hrací, uzpůsobený víc individuálně. Tam naopak chodil rád. Ničemu nakonec nevadilo že tam zůstal o rok dýl a a do klasické "školky" šel později. Ten rok udělal hodně.

Já taky netvrdila že ho náš nechat být a jen čumět na pohádky, jen že na některý věci prostě některý děti potřebují víc času k tomu dozrát. Já bych třeba v tomto případě volila další rok tam kde to zná a je spokojený.
A chápu že je to moc složitý, když člověk třeba ani nemá to srovnání. Co je ještě běžné, a co už je víc nestandardní. Mně tedy třeba to, že 3.5 leťák si nehraje s jinými dětmi nebo vydrží celý den s auty a vlaky, přijde naprosto normální.

Jo a ježdění výtahem sem a tam nebo vlakem to znám taky. No postupně to přešlo.

A u dětí které mají tu nervovou soustavu křehčí, mohou bohužel ze stresu mohou vzniknout věci které se pak napravují velmi obtížně. To je zase moje zkušenost.
A přehnat to s tím tlakem, nebo dítě ve školce na kterou není zralé, to je stresor jako blázen. Něco jiného je "trénovat" s ním běžné situace jako matka a něco jiného když má fungovat v rámci školky.
Mně třeba syn ze stresu (způsobeného tedy něčím jiným) začal koktat. K logo poruše je to pak fakt lahůdka, a hlavně nikdo s tím nic moc nedokáže udělat.