Re: co dělají rodiče

Nevím, jestli je to nutné, ale dle mého je to běžné. Říkat dítěti nějak srozumitelně úměrně věku a způsobu vnímání, co dělám v práci, čím nás živím, čím se zabývám třetinu všedního dne... přijde mi to přirozené. Ale fakt je, že co je pro mě přirozené, nemusí být takovým pro někoho jiného. Prostě se o tom, co dělali přes den, nebaví. Nikdy (protože stačí se zapovídat o práci jednou za měsíc, třeba, a již začíná být zřejmé, co se tam asi odehrává...). Ani o práci, ani o škole (což je, jak víme i od Monty, "práce" dítěte). Baví se o zájmech, o filozofických otázkách, o politické situaci, o počasí, o ničem... jo, proč ne