Re: Plachý chlapec

Ano, líbili se mi vždycky plaší chlapci, tedy plaší ve směru k ženám, jinak sebejistota v práci, koníčcích a zejména v krizových situacích je pro mě jasně žádoucí.
Sama jsem extrémně plachá a ti sebejistí na mě působí vyumělkovaně, pateticky a spíš mě vyděsí.

Ale teda tohle jsem řešila v dobách, kdy jsem hledala partnera, teď už se mi dávno nikdo nedvoří Kdyby se mi něco takového stalo, tak by mě to vykolejilo a nevím, jak bych s něčím takovým měla naložit. Je to však nepravděpodobné

Jediné, co se mi stává, že mě celkem často oslovují muži jen tak na ulici, že mě třeba nečekaně nějaký cizí muž pozdraví nebo mi popřeje zničehonic hezký den a tak (čímž mě samozřejmě pěkně vyděsí). A teda jejich ne-plachost a přestupování hranic mé osobní bubliny je mi spíš nepříjemné.