Re: Na co se můžeme vyfláknout?

Svynko to co píšeš o synovi mi tedy přijde dost vážné, hodně za hranicí takového toho "obvyklého" kdy je rodič za prudiče a za "zlého" jelikož po dítěti něco chce.

Odbornou pomoc jsi nezvažovala ? Alespoň pro tebe. Možná by ti to pomohlo rozklíčovat co je za tím. Co ti vlastně syn vyčítá, tedy ve skutečnosti, nebo možná v podvědomí. Jen na odkazem na "složitou" povahu bych to nenechala být.

Nevím tedy kolik je synovi. Ano je normální že dítě, hlavně pubertální řekne něco ošklivého rodiči, jako reakci na něco co se mu nechce apod. Ale zas je normální že i přes tyhle výlevy dítě matku má rádo. Děti maj rády dokonce i špatný mámy, natož ty "normální".

Asi bych na tvém místě tu pomoc hledala. Dokud je čas.

A v těch otázkách výchovy by asi bylo dobré abyste byli s manželem jednotní. Tedy aby jste se nejdříve dohodli jak co bude vy a pak to prezentovali dítěti jako společné stanovisko. Ne stylem kdo je pro a kdo proti, to je výchovně poněkud kontraproduktivní. Obzvlášť tedy pokud máte se synem takovéto problémy.

Jasně výchova není o tom být před dítětem ten populární. Ale rodiče by měli být pokud možno zajedno. Ne jeden za hodnýho a druhej za zlýho. A teda z toho popisu mi přijde že manžel se možná o tu popularitu tak trochu snaží.