Re: Je ti přes třicet, měla by sis pospíšit

Vdávala jsem se 3 měsíce před 32 narozeninami. Až jsem našla chlapa, se kterým jsem chtěla zůstat a mít s ním děti. Základ bydlení byl zařízený po svatbě, rekonstrukce probíhala těsně před narozením 2. dítěte :) Práci jsem před těhotenstvím (ani po něm) neměnila.
První dítě se mi narodilo ve 33.5, druhé ve 36.
První těhotenství přišlo po téměř roce "snažení" (poté, co jsem celé snažení hodila za hlavu a začala řešit něco jiného ;)), ale nevyšlo (časný potrat). To se nicméně stává v každém věku, že to první nevyjde. Obě další těhotenství bez problémů a celkem rychle. Druhé těhu bylo lepší než první. :) Před 7 lety jsem se cítila s miminem mladá a bylo mi skvěle. Dnes bych byla raději, kdyby mi bylo o těch 7-10 méně, abych těm drakům stačila (není a čas nevrátím, takže to vybojujeme, jak nejlíp umíme :) ). Takže zpětně ... mít děti dříve by bylo lepší, mít je po 30 nebyla žádná katastrofa :) Tolik moje zkušenosti starší rodičky :)

K tématu... první a nejdůležitější... neřešila bych názor okolí. "Následky" rozhodnutí ponese zakladatelka a budoucí manžel. Okolí je řešit nebude, takže mu do toho nic není.
Dále ... pokud dobře čtu, svatba bude v červnu, "odložení" těhotenství se plánuje cca o rok. To se téměř shoduje se svatbou ne? Pokud je to tak, můj postup by byl:
Do svatby bych se snažila zařídit maximum z plánovaných změn (změna zaměstnání a bydlení) a neplánovala bych těhotenství (když přijde, tak přijde, katastrofa by to nebyla, ale upřímně, vdávat se v 8 nebo 9 měsíci těhotenství asi taky není nic moc, takže do svatby raději ne-e... :) ). Po svatbě bych tomu nechala volný průběh s tím, že mám ještě čas na další zařizování, a až to přijde, tak to bude...:) Zařízený "nový" život vám dítě stejně převrátí vzhůru nohama, takže bych se nesnažila si ho zařídit úplně dokonale (a pak do něj přivést dítě), ale klidně bych šla do snahy o těhotenství hned po zařízení "základu" (svatba a společný byt, který nemusí být 100%) a zbytek zařizovala s dítětem. Zkrátka, neodkládat to už moc dlouho, ale rok se mi v popsané situaci nejeví jako problém.