Re: Jsem na pokraji zhroucení mentální anorexie asi..

Petro chci jen podpořit, musí to být těžké. Konstruktivních rad tu dobrých padlo, zkus to v klidu projít a promyslet. Ono nám se tu radí lehko, ale o tom i je, u vlastního dítěte je strašně těžký se rozhodnout co vlastně je nejlepší udělat, proto myslím že jsou tyhle diskuze dost přínosné.

Jen bych podotkla - že nejí v nemocnici, mi nepřijde zvláštní, málokdo jí v nemocnici dobře. obzvlášť ted, při tom co má za sebou a asi před sebou. To by měl stažený žaludek každý, to bych brala i za celkem normální. Tohle jim trochu rozporuj. Tuším to tu někde padlo že máte deníček se zápisky co jedla doma, a dost pestře, to si vem a argumentuj.

Mně totiž přijde z toho co píšeš, že jí nejspíš už diagnozu přilepli, a to tu anorexii/bulimii. Je otázka nakolik opravdu něco jiného aktivně hledají - přemýšlí. Viz třeba ta příhoda s nutridrinkem, to mi na to taky ukazuje, jiný důvod nutridrinku na ex mně nenapadá.
Pokud nemáš důvěru, tak možná opravdu změnit zařízení.

Nicméně pokud vám gastro lékař doporučil obě vyšetření a nemocnice ho nechce provést, nech si dát písemně zdůvodnění, od primáře nejlíp. Plus samozřejmě zmiň že by dcera musela 2x podstupovat zbytečně narkozu atd. Ovšem v tom případě jakmile začneš psát dopisy, je možný že už budete prostě za potížisty a změna zařízení bude nutná. Aktivní přístup si někdy vydupat nejde, ale někdy jo.

Já teda myslím že se asi pohybujete v začarovaném kruhu, i ta bolest po jídle může být už částečně psychická. COž neznamená že není někde problém, jen teď už ji to bolí pořád, o to hůř se pak ta příčina hledá.

Ta bolest po jídle - byla vždycky po každém, jakémkoliv jídle ? Od kdy, kdy to začalo, bylo to postupné, nebo najednou bolelo vždycky. Možná zkusit ještě rozberat si ten začátek. Pokud se stále nic jasného nenašlo, pořád je možná intolerance něčeho.