Re: Názor na tetování

tetování bych svému dítěti v tomto věku určitě rozmlouvala. Docela mě překvapuje, jak je tady hojné, že jde o dospělého tudíž nemáš co zakazovat a rozmlouvat a rozhoduje se samostatně. To, že je někomu 18 nebo 20 je sice hranice dospělosti, ale neznamená to, že dokáže vše již posoudit a tohle je něco co se prostě nedá vzít zpět takže "nechat ho ať se poučí" tady moc neplatí.
Jsem mladá (je mi 35) nemám jediné tetování a myslím si, že to člověka opravdu profesně limituje i když se to již trošku posouvá, ale nezažila jsem právníka nebo lékaře s celou potetovanou paží, případně učitelku či vš profesora. Ani mezi mladými.
Pokud trvá na něčem snažila bych se přesvědčit o malém rozsahu na snadno skrytelném místě typu kotník, třísla, lopatka a za rok dva ať zhodnotí.
Vadí mi taky, že i tetování podléhá módě a za pár let už to neletí, hlásit se mohou ty holky co si době mých nácti dávali na bedra ornamenty, aby byly ozdobené mezi bokovkami a tričkem nad pupíkem a dneska je z toho nemoderní záležitost obtloustlé maminy, stejně tak ať hlásí pánové, kteří mají na předloktí čínské znaky jako "krédo" svého žití.
Nelíbí se mi to a snažila bych se opravdu min. posunout rozhodnutí. Rozpínání tohoto trendu je jasné, u moře je to nejvíc vidět a nejvíc jsou tam pak vidět i ty přešlapy a nedokonalosti a radši bych si koupila nové plavky