Re: Situace v Německu versus v CR

77krasko, k tomu, jak se teď říká, že "lidi přestali dodržovat opatření a..."
je dobrý tenhle Kulveitův text:

Stručné poznámky:
1. Je možné, že se Česko stalo tak trochu obětí příběhů. Vývoj v ČR v lednu a únoru vysvětlují v podstatě dvě hlavní konkurující se hypotézy.
A) Ke zhoršování situace vede to, že formálně stále stejná opatření se čím dál méně dodržují. Hlavní vysvětlující proměnnou je tedy nedodržování.
B) Ke zhoršování situace vede to, že roste podíl varianty viru B.1.1.7. Opatření jsou formálně stejná, jsou zhruba stejně dobře nebo špatně dodržována, ale mění se virus. Hlavní vysvětlující proměnnou je rozšíření varianty.
Ve skutečnosti je nejspíš pozorovaný vývoj kombinací obou faktorů, ale mě známá data teď podporují převahuvysvětlení B. Multifaktorová vysvětlení ale nejsou hlavní formou jak probíhá veřejná diskuse, která spíš zakotvila u vysvětlení A.
Co svědčí pro hypotézu B? Jednak, sociologická data. Z výzkumů Život během pandemie PAQ research neplyne, že by v lednu došlo k tak výrazné změně počtu kontaktů. Zadruhé, postupně přibývající množství dat o zastoupení B.1.1.7.
Graf na obrázku jsem zde už jednou postoval, s tím, že jde o spekulaci, protože o zastoupení různých mutací máme jen různé neformální zprávy z různých laboratoří. Od té doby se situace mírně zlepšila, a dá se říci, že model podílu mutací který jsem tehdy tipnul velmi zhruba odpovídá. V grafu vidíte, že měnící se podíl mutací dokáže sám o sobě vysvětlit skoro celý pozorovaný nárůst reprodukčního čísla. Toto vysvětlení mi přijde i z abstraktního pohledu jednodušší - pro tvorbu “žlutého modelu” jsem vzal odhady rozdílů nakažlivosti mutací ze zahraničí, odhad, že sada opatření platná v lednu omezuje R na 0.8, a jediným parametrem závislým na českých datech byl odhad podílu mutace 45 procent k 2/7/2021
Co svědčí pro hypotézu A? Mám obavu, že úplně nejvíc zprávy v médiích a anekdotické příklady. Každý slyšel o otevřených garážových hospodách, vidí lidi bez roušek, atd. Obecně je jistě pravda, že tzv. compliance je v Česku horší než v mnoha jiných zemích Evropy, a způsobuje nižší efekt podobné sady opatření. To zde ale není hlavní otázkou - otázkou zde není zda je dodržování opatření lepší nebo horší než třeba v Německu či Dánsku, ale zda je dodržování opatření v Česku např. poslední týden v lednu výrazně horší než první týden v lednu nebo v polovině listopadu. Sociologická data podle mojí interpretace spíš ukazují že ne, a lidé omezili kontakty podobně jako na vrcholu druhé vlny.
Mylné pochopení situace bohužel vede k mylným závěrům a podle mě nebezpečné rétorice “opatření nefungují”. Pokud opatření fungují pořád zhruba stejně, je tomu tak nejspíš díky velké ale nepříliš hlasité části veřejnosti, která je zhruba dodržuje za cenu vlastních obětí. Ne perfektně, ale docela dost. Přesvědčit tuto mlčící a spolupracující část veřejnosti, že je to k ničemu, je potenciálně katastrofální.
2. Podle včerejší tiskové konference Ministerstvo zdravotnictví plánuje podniknout v ČR nebezpečný experiment: nedostatečně ale přece jen fungující státní opatření částečně nahradit zbavením se zodpovědnosti a apelem na veřejnost. Pokud k rozvolnění dojde, nemá se mu tak prý říkat.
V situaci, kdy pro vyčerpání kapacity kolabuje systém převozů, v nemocnicích se samozřejmě třídí, a např. i v takzvaně méně zasažených krajích ZZS nepřeváží do nemocnic např. lidi s oboustraným zápalem plic a neznámou saturací kyslíkem dokud se nezačnou vysloveně dusit... skutečně nevím jestli je rozvolnění dobré slovo... napadá mě třeba kapitulace, nebo zrada hodnot.
S trochou nadsázky by šlo navrhnout, že když už je Česko předmětem světově unikátního experimentu, je škoda, že třeba nedošlo k náhodnému vylosování krajů - v polovině by se postupovalo originální "českou cestou", a v kontrolní skupině podle mainstreamové epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.