Re: Asi nejsem normální

S geny nic neuděláš, nakonec ty jsi mu toho otce vybrala, tak za to můžeš , zkus se přes to přenést. Trošku ti rozumím, můj syn teď v pubertě roste do obrazu mého otce a ty věci, které jsem na něm neměla ráda, začaly být jako přes kopírák. A to se se svým dědečkem nevídá, nemohl nic zkopírovat, žije několik tisíc km daleko. Já bych řekla, že geny zvítězí nad výchovou a my se s tím musíme smířit. Od manžela má podobu, ale ty vlastnosti jsou prostě celý děda.