Těhotenství v Kanadě aneb Važme si našeho zdravotnictví

Často slyším nechvalné názory na naše zdravotnictví tak napíšu jak to chodí za oceánem.Dcera v Kanadě otěhotněla a já jakožto zasloužilá matka 3 dětí pojala jsem dávat rady, dotazy a instrukce K dr. šla dcerka cca 14 dní po pozitivním těhotenském testu.Tam jí řekli,že jí musí najít prvně nějakého lékaře a že jí dají vědět.A začal desátý a jedenáctý týden a pořád se nic nedělo...já nervní že by měla jít na důležitý ultrazvuk no nakonec tedy sláva ve 12 tém týdnu hurá sono.Výsledky?? Kde že...zavolají až je zkoukne jiný doktor, ta doktorka co dělala sono to prý neumí zhodnotit.OK hlavní je že se vůbec ultrazvuk dělal.Za 14 dní šla už ke své gynekoložce, v ordinaci jí dr.změřila břicho krejčovským metrem, změřila tlak a poptala se jak se dcera má.Další kontrola za dva měsíce.Super.Utekly 2 měsíce a dcera šla podruhé k dr.Ta opět přeměřila břicho metrem,změřila tlak, zeptala se zda je vše ok a dcera byla za 5 minut venku.Pozor!! objednala jí na test na cukrovku.Ok aspoň něco se děje.Ve 22 týdnu pak ultrazvuk, prý už poslední, aspoň pohlaví jí řekli...No a pak zase 2 měsíce nic a že má přijít až ve 30týdnu a pak bude chodit k dr,co 14 dní.Od 30 týdne tedy chodila dcera co 14 dní, dr.změřila břicho a tlak,žádné ozvy, průtoky to co se dělá v ČR prostě nic.Dcera doktorce řekla,že se jí zdá,že malá je zadečkem dolů, dr. tedy že jí pošle na sono,ona že to takto přes břicho nepozná.Samozřejmě,malá zadkem dolů,dr.že se jí pokusí otočit ve 37 týdnu ať tedy dcera přijde.Otočka se nezdařila.Naplánovali doktoři tedy na 20.10.císař.Dcera mi teď v pátek volá,mami praskla mi voda,jedeme.Ok říkám klid,tak rychle to snad nepůjde epidurál se stihne.Do nemocnice dojeli o půl druhé v noci.Dr.došel za 2 hodiny, museli ho volat.Podotýkám toto se dělo v Kanadě ve vojenské
nemocnici.Vše se stihlo,o půl šesté Kan.času se malá narodila.Čekala jsem že to bude možná i kluk, nepřekvapilo by mě už vůbec nic.Perlička nakonec.V pátek ráno se malá narodila císařským řezem a v sobotu!! ráno už se měli sbalit a že mohou jít domů.Malá kolík na pupíku,dcera zatím bez spuštěného mléka s ránou na břiše.Jo aspoň něco, malou píchli do patičky.V pondělí mají dojet na sono nožiček.Pořádně dceři ani neukázali jak kojit,koupat...A takových to zážitků z Kanady o jejich zdravotnictví bych mohla psát romány.Vše byly jen naštěstí malé věci jako zuby, angíny a záněty močáku...Takže lidi, važme si našich doktorů,vybavení v nemocnicích a péče.Dcera říkala,mami druhé dítě bych v Kanadě už čekat nechtěla.