Drbal šíří polopravdy

Nejsem tedy akademik, kdysi jsem z akademické dráhy zběhla. Ale nějakou malou erudici v tom mám. Včetně dvou státních zkoušek z hygieny a epidemiologie a postgraduálního studia na Ústavu preventivního lékařství a hygieny. Takže mám taky po dvou zkouškách z mikrobiologie, biostatistiky, infekčního lékařství i imunologie. V oboru jsem svého času i publikovala a vyučovala. Krom toho mám klinickou praxi v oborech vnitřní lékařství a geriatrie, z neurologie jsem atestovala. Takže maličko dokážu posoudit, co je erudice a co nabubřelé sebevědomí.

Takže k tomu Drbalovi. Ve vědě jsou asi dvě hlavní skupiny lidí. Zahloubaní vědátoři a sebevědomí prezentátoři. On je ten druhý.
Skutečně kamkoliv v tom rozhovoru zabrousil mimo svůj obor, trousil nesmysly. To snižovalo celou jeho výpověď. Ačkoliv netvrdím, že v některých dílčích věcech mohl mít pravdu.

Samozřejmě existují doporučení k léčbě covidu v terénu i ve zdravotnických zařízeních. Dokonce i přímo na stránkách České lékařské komory je odkaz na doporučení Společnosti infekčního lékařství. Včetně názoru na kortikoterapii a antikoagulační léčbu v domácím prostředí. Doporučení se během epidemie vyvíjela a lékaři je průběžně sledují. Tvrdit, že jde o ověřenou a BEZPEČNOU léčbu může jen člověk naprosto odtržený od reality. Drbal asi nikdy neviděl, jak rychle a nenápadně může křehký senior krvácet do trávicího traktu nebo třeba do retroperitonea...