Re: Finance

Libiku,
ty to zbytečně exponuješ.
Nemyslím si, že to nutně musí každý pojímat takhle dramaticky (nebo "roztomile naivně" ala "paní Nováková, dejte mi prachy"). Je to, jak jsem ti psala - jsem vychovaná v rodině, kde pomáhat bylo braný jako samozřejmost, bylo to něco, co je daný a vůbec se nad tím nemusí nijak přemýšlet nebo u toho zažívat nějaké "libé pocity". Můj děda, byť měl celou řadu nepěkných vlastností a navíc byl zapálenej komunista, to tak svým chováním nastavil. Sice umřel, když mi bylo sedm, ale dobře si pamatuju, jak k němu chodil zvonit pomalu celej barák, když se něco dělo a bylo potřeba to řešit, a jak třeba lezl do okna v prvním patře, když se odtud začal valit kouř, protože sousedka usnula a nechala něco na plotně. A nikdy to nijak nekomentoval, prostě se sebral a šel udělat, co bylo třeba. Pochybuju silně, že by si tím masíroval ego a cítil se jako generální tajemník ÚV KSSS (papež těžko, nechal celou rodinu vypsat z církve někdy v 50. letech). Byl zkrátka takovej.