Re: Hlášky našich dětí

Krásné téma
Taky jsme si něco zapsali.

Syn sebou říznul přes práh. Vyskočí a zuřivě si tře ruce o tepláky.
Já: „Co to děláš?“
Syn: „Já si utírám do tepláků … tu bolest.“
(3 roky)

Chovám mladší dceru a zpívám: „Holka modrooká nesedávej u potoka, holka modrooká…“
Syn (ochotně se přidá): „holka dávej dávej u potoka…“
(2 a ¾ roku)

Syn jde s babičkou kolem vrátek, za kterými je pes.
Babička: „Tam je pejsek, viď? A nemůže na nás.“
Syn: „No, nemá klíč!“
(3 roky)

Prohlížíme si dvě knížky – Co se děje na farmě a Co se děje na stavbě.
Pak se ptám syna: „Čím je užitečná kravička? Co nám dává?“
Syn: „Mlíčko.“
Já: „A co vyrábíme z mlíčka?“
Syn (přemýšlí… a po chvíli): „Beton!“
(3 roky)

Syn si hraje s papírovým letištěm, mává s letadly a přitom si pro sebe povídá: „Mašinkááá, ššššš, húúúú...“
Já: „Proč děláš jako mašinka, když jsi na letišti? Tomu nerozumím.“
Syn (přemýšlí a po chvíli): „Já tomu taky nerozumim.“ (a asi za 10 minut): „Tohle je taková mašinka s kšídlama, a lítá. Už tomu rozumíš, maminko?“
(3 roky)

Děti si hrají ve vedlejším pokoji s dětskou kuchyňkou a syn přiběhne se žalobou: „ Mami, ona mě bije dvěma plátky salátu!“
(5 let a 2 roky)