Re: Senioři a ...... - pokračování

Kat,
mně to sem tam dělal můj táta, kterého jsem měla moc ráda. Nebyl zlý, nebyl senilní a ani jsem ho nebrala jako starého.
Poslechla jsem ho, řekla hodně stručně svůj názor a dál jsem o tom nemluvila nebo jsem raději nenápadně odjela dřív, než jsem měla původně v plánu.
On ale věděl, znal mě dobře. Když jsme spolu pak třeba po telefonu mluvili, úplně o něčem jiném, řekl jen tak mimo-no, já vím, já jsem říkal to a to, ale nemyslel jsem to tak úplně, uvědomil jsem si to, jen jsem ..(Nějaký důvod,něco mu přeletělo přes nos, naštvalo ho,atd...)
Už asi jiní nebudou.
A ta ráda bych ho tu měla, i s těmi řečmi asi i s těmi nejzlejšími řečmi, které neměl určitě pořád...Tím nechci říct, že si máš nechat všechno líbit. Ale asi být shovívajší,říct si k tomu svoje a hotovo.