Re: Lucy v Národním muzeu

my jsme dali batoh do skříňky, trvalo to možná dvě minuty, stejně jsme šli na wc, s sebou jsem si vzala mobil a manžel peněženku, ve které měl i moje doklady (občanku a kartičku pojišťovny, víc toho nevozím)

vidět kopii je sice na první pohled stejný, ale já si uvědomuju i to, co vlastně vidím, na kopii bych asi tak nespěchala

nestěžuju si vůbec na nic, chování všech bylo bez problémů, hlídači nedělali nic, co by dělat neměli -možná jste měli smůlu spíš na návštěvníky, kteří se neuměli chovat a možná jim konečně někdo dal najevo, že to nebude tolerovat

ta fronta byla opruz, to jo, ale většinou to nebyl jednotlivec, spíš skupinky, tak se střídali, my jsme taky část výpravy poslali, ať se podívají po muzeu, stejně to dělali i ti ostatní kolem nás, bylo to v klidu