Re: Mobily ve školách

k tématu aktuálnímu s vyjadřovat nebudu, ale vzpomněla jsem si na své dětství - tak mezi osmým a dvanáctým rokem bylo častokrát pro mě jako introvertku obrobí, kdy se se mnou třeba nikdo nebavil, neměla jsem nej kamarádku nebo jsme se zrovna rozkmotřily... a to si pak pamatuju na ten pocit, jak jsem chodila bezcílně po chodbě, na záchod, a trapně vymýšlela co se sebou, protože se se mnou nikdo nebavil a abych se já nemusela bavit s někým.

v tyle momenty bych byla teda mega ˇšťastná za možnost sednout si do lavice nebo někam, a kukat do mobilu.

Schovávala jsem se tak i ve třiceti před maminkama na hřišti :DDD
teď už s knížkou, ale v osmi letech jsem prostě nezvládala číst jakkoliv dlouhé knížky. Musela bych si brát ty, co znám nazpaměť a mám je doma, a nebo knihy s obrázky...no prostě jsem to nedělala. Zajímavý teda bylo, že mě ani třeba nenapadlo číst si učebnce nebo to využít aktivnně a dělat něco do školy, to ani omylem :DDD