Re: Zoufalost rodičů

ahoj,
pořad na Primě jsem neviděla, ale viděla jsem hodně "andílků" a jiných zahraničních verzí. První v době, kdy jsem byla těhotná :-)) Měla jsem z toho tenkrát depku a zoufala si, co mě to napadlo, chtít děti...
Mám dva kluky, když jsou sami, jsou úžasní, když jsou spolu často se perou, pošťuchují nebo spolu soupeří. Nechat je nemůžu, věkový rozdíl je tři roky, starší je v moc velké převaze. Ale dohledávání "kdo si začal" je někdy opravdu nahlavu.
Kdysi jsem zkoušela některé televizní rady využít v praxi. Skončilo to rozbitými dveřmi (trestání pomocí krátké izolace) a po dvou dnech se mi dostalo ujištění, že o žádné samolepky stejně nestojí (v tv navrhovaná odměna).
Při posledním dílu, co jsem viděla, už jsem se smála - dítě nechtělo chodit spát. Navrhovali bez řečí uložit do postele, pohladit, odejít. A když přijde, tak znovu. Moje dítko by mi šlo v patách, nezůstalo by nedobrovolně v posteli ani vteřinu. Dítě v tv vylezlo z postele jednou.

Ale občas jsou nápady psycholožek dobré :-) a v praxi fungují. Pomáhá mi spíš obecný přístup, který nastolují, než ty samolepky. Máme teď první období vzdoru a "první pubertu" po nástupu do školy a celkem to jde.
I když cestování po městě jen s jedním (jedno se kterým) je prostě míň na nervy :-))