Už je po :o)

Nazdárek všichni,
tak hlásím, že už jsme doma bez mandliček. V pondělí jsme byli s Kájou v Motole, v celkové narkóze jí brali nosní mandle a odsávali tekutinu (hnis) z obou uší. Kája byla úplně úžasná. Hrozně statečná a dokonale spolupracovala. Vůbec jsem to nečekala a spíš jsem se bála toho nejhoršího. Doktory teď fakt těžko neseme. Byly jsme tam do úterka, tak jsem tam s ní zůstávala. Postel nebyla, tak jsem byla přes noc na židli nebo na zemi. Fakt žůžo, ale jsem ráda, že jsem tam byla. Kája se v noci budila, ze spánku poplákávala, jak jí bolelo polykání a 2x jsme šly čůrat. Paradoxně největší problém z celého zákroku je teď doma, kdy profukujeme sluchové trubice balónkem. Je u toho spoustu rozčilování a je to na dlouhé lokte. Ve čtvrtek jdeme na kontrolu, tak doufám, že už bude vše v pořádku.
Mějte se všichni hezky pa, pa :o)
P.S. Eli začíná mluvit. Teď během posledního týdne má hrozné pokroky. Pár slov už zvládala před tím, ale teď přibírá každý den mnoho nových - dokonce říká gorila :o) (zní to tedy jako goia, ale my to tam slyšíme - máme přece geniální děti ;o)
P.P.S. A taky jsme byli v tomto týdnu u homeopata a máme z toho moc dobrý pocit, tak uvidíme. Nakonec jsme, Lydu, vybrali ing. Maškovou.