Mezi jednu z velmi důležitých psychických potřeb, jejíž kvalitní uspokojování umožňuje rozvoj dítěte, patří jeho pevné zakotvení v životě. Každé dítě potřebuje někam patřit – k lidem, k místům i k věcem. To vše spoluvytváří jeho identitu.
Občas nás může velmi zarazit nekultivovaný projev dětí a mladých lidí. Primitivní vyjadřování plné vulgárních výrazů, chudý slovník nebo věty, které jsou kusé, postrádají smysl, nejsou srozumitelné. Rovněž učitelé si stěžují na vyjadřovací schopnosti žáků. Kde je zakopaný pes?
Na začátku školního roku nastupuje mnoho dětí do nových škol a tříd. Některé poprvé, jiné už mají několik podobných zkušeností za sebou. Mnoho dětí se však bojí změny, nebo má dokonce z jakýchkoli novinek panickou hrůzu.
Naprostá většina předškolních dětí preferuje důvěrně známá prostředí i známé osoby.
V některých školách se mohou žáci setkat s tím, že děvčata mají zákaz chodit do školy v tričkách bez rukávu, v krátkých sukních nebo výrazně ozdobené, protože tím prý provokují chlapce. U obou pohlaví dráždí dospělé divoce zbarvené vlasy nebo nekonvenčně vyvedené účesy.
Mnoho rodičů i učitelů vychází ve vztahu k dětem s plnou vážností z presumpce viny.
Děti se někdy chovají a mluví způsobem, který nás dokáže pořádně naštvat. Snadno se psychologům říká „hlavně se v takových situacích nerozčilujte, nevztekejte, nejednejte zkratkovitě“. Jenže kdo má zůstat v klidu, když dítě řekne takovou drzost, když už po několikáté udělá stejnou hloupost!
„Já dočtu knížku do poloviny a přestane mě bavit. Ještě jsem nedočetla ani jednu knížku.“ Proč tomu tak je? Co je to za děti, které nezajímají příběhy? Co s tím můžeme my dospělí dělat? A máme s tím vůbec něco dělat?
S nástupem školní docházky dětem přibývají povinnosti. Někteří rodiče považují hru pro školáka za něco, co už patří minulosti. Jak je tomu doopravdy? Má nějaký význam, když si školní dítě hraje a nedělá nic „užitečného“?
Dítě s poruchou učení nemá problémy pouze v jedné nebo dvou dílčích vzdělávacích oblastech, ale i v dalších sociálních a organizačních dovednostech.
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.