Názory k dotazu Smrt dítěte

Dobrý den, jsem na tom stejně. Letos mi zemřel 17-letý syn, mám velice kruté sny a neni hodina, abych ne něj nemyslela. Naštěstí mám ječtě dceru. Můj manžel je velmi hodný a vzalo nás to oba až na dno. Pokoušíme se žít bes syna, ale mě to pořád nejde. Budou vánoce a je ještě horší.Vím,že musím žít pro dceru a manžela, další smrt by byla pro ně oba psychicky neunosná a mělo by to následky hlavně na dceři.Musíme se všichni držet...

Dobrý den, bohužel náš osud je naprosto stejný, můj sedmnáctiletý jediný syn zemřel loni v srpnu. Cítím se na tomto světě úplně zbytečná, zhroutilo se mi všechno...pokud budete chtít ,,popovídat si" napište prosím na můj mail martinak70@seznam.cz. Martina, 38 let

Milá Lucko, je mi také 27 a také mi zemřel syn na těžkou srdeční vadu. Zjistili mu ji v šestém týdnu života. Taky jsem si myslela, že to nezvládnu. Pomohlo mi to, že jsem se snažila být co nejvíce zdravá, tedy i bez jakýchkol léků!!! Chtěla jsem totiž co nejdříve otěhotnět a vše si pohlídat. Synova vada totiž vznikla, když jsem ve třetím týdnu měla virózu s vysokými horečkami. Vím, že je to těžké, ale o to víc byste se měli s manželem spojit. Nám se rok po prvním porodu narodil krásný zdravý chlapec. Nemít ho, tak se asi zblázním. Měli jsme to těžší/lehčí? v tom, že náš Šimonek ( prvorozený) přes veškeré lékařské předpovědi zůstal s námi na tomto světě až do svých dvou let. Zemřel loni v říjnu. Adámek ho nahradit samozřejmě nemůže, ale dává mi alespoň trochu zapomenout. Přeji Vám a věřím, že se vám také povede mít další mominko a mít z něj jen a jen radost. Držím palce.

Pani Jarko,
zemrela mi sestra-29 let, ja ziji v Kanade, maminka je na ten smutek tak nejak sama......je to moc cerstve, ale jestli se mi chcete ozvat a s moji maminkou, milou, inteligentni a nesmirne hodnou zenou dat do spojeni, treba Vam to obema pomuze..........Pavlinka zemrela po tezke nemoci.
Petra

Ahoj, je mi velmi líto to co se ti přihodilo. Zažila jsem něco podobného, přišla jsem o děťátko ještě v těhotenství. Vzpamatovávala jsem se z toho rok. Největší chybou bylo neprojevovat neštěstí, nemluvit o tom, nevyplakat se. Díky tomu jsem se dostala do depresí.... Nyní už mám 4letého synka, manželství se mi bohužel rozpadlo, ale všechno špatné je k něčemu dobré. Mateřskou lásku nyní můžu prožívat mnohem intenzivněji. A ty deprese byly také k něčemu dobré - umím se víc radovat. Pokud si budeš chtít popovídat, napiš mi na jvrbova@tiscali.cz
Krásný den přeje
Jarča