Diskuze : Zdraví : Zápal plic

Lucko, my máme problém s kyčlema. Dcera se narodila s vykloubenýma kyčlema, dostala Pavlíkovi třmínky, následovala trakce (7týdnů v nemocnici)následně opět třmínky, operaci jsme se naštěstí vyhnuly a nohy se zakloubily. Toto celé se vleklo celý její první rok, než nás nakonec zbavili lékaři i třmínků. Problém to byl řešitelný a rozhodně nééé smrtelný, nicméně dlouhodobý. A teď proč to píšu: Ačkoliv mě doktoři neustále přesvědčovali, že nebude kulhat, že bude normálně chodit, že se to spraví, tak dokud se na ty nohy nepostavila a nezačala chodit a já viděla, že je to opravdu ok, tak jsem měla pochybnosti. To je asi vážně normální, dej tomu čas, před týdnem bylo daleko hůř, bojovala o život - rekonvalescence bude delší, nebyla to obyčejná rýma. Vydrž

píšu jen obecně, nemohu se vyjádřit ke konkretní věci, o které nevím nic než náznaky z Vašeho popisu. A obecně je zřejmé, že popisujete příznivý vývoj. Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází, kvapný její příchod daný infekci invasivním pneumokokem je typický. Ještě nedávno měla drény v osrdečníku a pleurální dutině, dýchala jen díky mašinkám. Možná budete zítra mile překvapena a řekl bych, že o víkendu už se budet spokojeně usmívat, akorát zase budete chtít, aby už mohla to a tamto... a to je naprosto přirozené. Obecně řekl bych, že drama už je za vrcolem a doznívá. Přesto se může stát, že se nečekaná zápletky objeví. Nechci Vám radit, abyste byla klidná, je to nesmysl stajný jako radit někomu se zánětem průdušek aby nekašlal. Jen je třeba s pokorou přijímat strasti a s radostí zas jejich mizení.

Jsi hodná, děkuji za Tvůj čas
Jsem možná trošku zklamaná, myslela jsem, že se Klárka dneska probudí...snižovat dávky už začali včera, tak jsem se těšila, že se třeba jen usměje. Leží tam jentak nahatá, na sobě přilepené ty elektrody. Otevřené oči, ale prý reagovat zatím bude jen velmi okrajově...no nevím, nemám dobrý pocit

To je jasný, že to na tebe padá.
Zkus to brát z lepší stránky-nejhorší už máte obě za sebou a teď bude jen líp a líp. Neumím si představit, co prožíváš a ani to zažít nechci, ale umím si představit, jaká je pro mámu beznaděj, když nemůže pomoc svému dítěti a nejradši by ty bolesti a nemoc vzala na sebe.
Věřím, že Klárka tě překvapí, jak rychle se bude z toho všeho zotavovat a za chvilku nebude o nějaké hnusné nemoci ani vědět
Každý den bude nějaký pokrok a ani se nenaděješ a povezeš si svoji holčičku domu Zkus se nějak uvolnit-voňavá vana, třeba i skleničku vína, to je fuk, hlavně ať si na chvilku vypneš. Potřebuješ teď sílu pro obě dvě.
Zvládneš to, spousta lidí tady na vás myslí a vždycky se sem můžeš přijít vykecat) Já vím, že teď už to je O.K a možná jak se začínáš uklidŇovat z toho největšího stresu, tak máš pocit, že víc nezvládneš. Ale vzpomeň si třeba jak ti bylo v sobotu, co bys dala za to, aby bylo nejhorší za vámi, Tak teď už je

Tak nakukuju, a koukám, že je to na dobré cestě. Přeju, Klárce do života už jen lepší zítřky.