Diskuze : Hlavní : Gender

Asi bych zacala tim, ze prijmes to, jak se citi.
Muzete si nastavit i oslovovani zenskym rodem a jim zvolenym jmenem.

Je mu dvacet, asi to nebude uplne pubertalni rozmar, nicmene...

U naseho ditete se osvedcila prace s psycholozkou a terapie. Pani psycholozka byla schopna s ditetem, mluvit tak, ze slyselo. Ja jsem pro vyjadreni toho sameho nenasla spravna slova. Hlavni informace byla, ze pro nase dite to muze byt projev nejakeho hledani se, takova zivotni krizovatka. A zminila, ze muze byt dobre zustat na teto krizovatce (tj. osloveni zvolenou formou, ale bez brani hormonu atd.) co nejdele. K hormonum samotnym rekla, ze to nadela paseku v psychice lidem, co jsou v pohode a vyrovnani, natoz nasemu ditku ve stavu, v jakem je. Podstatne je, ze je to psycholozka a terapeutka, nikoliv sexuolog. Proste pomaha diteti se vyznat samo v sobe. A samo sebou stale oslovujeme zvolenou formou. Neni to tak, ze by mu nekdo neco rozmluvil. Proste jsme na te krizovatce a je to tak v pohode.

Jeste dodam, vrstevnici nase dite berou uplne v pohode, koncilo tou dobou zakladku a slo na ucnak. Spoluzaci ok, vetsina ucitelu taky. Nekteri s tim bojuji.

Drzim palce, preji hodne trpelivosti.

Chápu, že tě to zaskočilo, jak jinak. A stejně jako synovi trvalo, než našel vysvětlení, tak i ty jako máma (a samozřejmě i další členové rodiny) potřebujete čas na to vstřebat to. Jak už tu někdo psal, syna čeká, pokud se rozhodne pro tranzici, dlouhý proces, kdy se může ukázat, že to je ještě nějak jinak, než se to právě v tomto okamžiku jeví. Doporučila bych ti obrátit se jako máma např. na poradnu pro rodiče v rámci toho, co nabízí projekt Ester Janečkové www.sbarvouven.cz. A přišlo by mi fajn, kdyby syn zažíval přijetí nejen ve skupině lidí, co zvažují změnu pohlaví, ale obecně mezi svými vrstevníky. Teď ze mně mluví to, že jestli měl vždy problémy s přijetím, tak bych se zaměřila i na tohle. Hodně sil a rodičovské lásky! Jo, u věřících to může být ještě víc komplikované, ale už asi 30 let je aktivní spolek Logos (https://www.logoscr.cz/).

Vyjádřila bych mu podporu, také si říkám co za strašnou matku jsem a co jsem udělala tak špatně, že dítě o sobě pohybuje. Sama jsem si kolikrát říkala, že bych byla raději chlap. V tomto věku jsou děti citlivé na změny, konec konců četla jsem v článku od jedné doktorky, že se chlapec zhroutil z toho když zjistili, že už bude muset celý život pracovat. Určitě bych synovi řekla že by bylo dobré se jít poradit a i ty bež. Bohužel chlapy bývají v tomto strašně radikální, takže počkat se sdělením a spíš řešit pocity dítě tak, že ho podporuješ a miluješ, zkusit najít tu terapii. Ps dej tomu čas opravdu to někdy pomůže.

"a ne se točit kolem pohlaví, osobnost cloveka je to podstatné."

přesně tak

Co by pomohlo mně..
Vědomí, že moje dítě může být šťastné/najít si,tu svou cestu životem, "přestože" mě představy byly jiné a pro jeho zivot jednodušší. Mrkni na profil "V tranzu", doporučím vícero videí a rozhovorů, jak mnoho zpusobů, jak prožít fajn zivot.. Maminka jednoho dítka mluví o tom, jak si myslela, jak otevřená a tolerantni.. a když toto téma otevřelo jeji dítě, jak musela hledat svou cestu, nerest sebe, prekrocit své ego a představy, jak tu být pro něj na té cestě a pomoci mu.. a ne se točit kolem pohlaví, osobnost cloveka je to podstatné.