Diskuze : Hlavní : Metoda pevného objetí

Vykřičela jsi na dítě své bolesti jak radí Prekop při PO??? Určitě ne, jen jsi mu bránila v tom, aby si ublížilo.. a to je právě ten rozdíl!! Každý mluví o PO jak ho dělá, jako o spasení, jak je to úžasné pro rodinu, lásku, ale opravdu správné PO..UKÁZKOVÉ...jak řekla Prekop v dokumentu Mámo, táto, obejmi mě..je něco naprosto jiného!!

Nano, ještě mě napadlo, že tvé zděšení možná souvisí i s tím, že jsi neměla/nemáš ke své vlastní matce zrovna dobrý vztah, a podvědomě nebo i vědomě tě děsí představa, že by tě ona takhle zaléhala. I já mám ke své matce problematický vztah, mnohé z příčin odkrývám teprve od doby, kdy sama mám děti a dozvídám se/uvědomuju si, jak je takový vztah křehký a jak snadno se chyby v něm řetězí. Byly chvíle, kdy jsem nesnášela její přítomnost v bytě a vzdálenost v řádu centimetrů mi byla vysloveně odporná, natož aby se mě dotýkala, takže v té době bych raději umřela než absolvovala TPO. Ale - možná, že kdyby (teoreticky - byla jiná doba) se mnou něco takového prodělala třeba v mém batolecím věku, mohlo se to řetězení chyb přerušit, mohla jsem být veskrze šťastné a pohodové dítě, ne méněcenný chudák a posléze nesnesitelný puberťák, který jen s vypětím všech sil nezdrhnul na scestí a útrpně čekal, až bude plnoletý a bude moct vypadnout z domu.

Ono pro bezkontaktně vychovávané děti (studený odchov, nebo jak se tomu říká) to musí být drsné - když se jim nedostane tělesné blízkosti v tom nejútlejším věku, kdy ho životně potřebují, a naopak se jim vnucuje v době, kdy ho už (pochopitelně) nechtějí. Ale pokud se tím dá zabránit neustále se kumulujícím škodám na vztahu i psychickém zdraví rodičů i dětí, tak možná stojí za to to zkusit.

Jinak teda jistě existují i jiné metody, zejména pro méně závažné případy. Jen kdyby vždy rodiče uznali, že je něco v nepořádku, a vyhledali odbornou pomoc.

Jo, použila, ve stavu nouze. Mohla jsem jí taky nechat, ať si rozmlátí hlavu ozeď, nebo jí nadopovat sedativama
Ono taky musíš rozlišit situaci.

Může a nemusí, to opravdu záleží na konkrétní situaci.

Každopádně všem děkuji za zajímavou diskusi, pomohla mi k některým překvapivým zjištěním o sobě samé :)

Jak píšu o příspěvek výše, nemyslím si, že by si mé dítě mělo obnovovat proudění lásky mezi jím a učitelkou. Považuji PO za intimní záležitost (a je pravda, že se mi nelíbí, že dokumentem bylo toto porušeno).

S tm počuráním mě to překvapuje, moje holky bývaly okolo dvou let, zhruba v počátku období vzdoru, čerstvě odplenkované, a za to léto takhle alepoň dva tři hysteráky, kdy už jsem fakt nevěděla, co s ní, skončily. Prostě v tom afektu přestaly kontrolovat to, co ještě úplně kontrolovat neuměly. A tím, že to uvolnily, z nich odplynul i vztek.