Diskuze : Hlavní : Laktační psychóza

Naprosto chápu tvoje pocity, něco podobného jsem si zažila u prvního syna, začala se mi rozjíždět laktační psychoza, já jsem si to vůbec neuvědomovala, až zareagovalo okolí. Můj syn 3,5 roku do teď pořádně v noci nespí, budí se několikrát za noc. Ze začátku se mi to zdálo jako peklo, jenom plakal a plakal ve dne v noci. Měla jsem na něj kolikrát hrozný vztek, zdálo se mi, že mi skončil život, že tohle nemůžu vydržet, bála jsem se každého rána, co bude následovat za den. Musela jsem okamžitě přestat kojit a nějaký čas jsem měla Neurol. Teď u dcery se to bohužel opakovalo, ale už jsem to poznala v začátku, hned mi stopli laktaci a opět Neurol. Jsou jí 3 měsíce, je to náročné a já stále ještě nejsem úplně v pořádku.

Tinus, tak samozřejmě zdraví je na prvním místě. Ostatně u nás po dceři touží hlavně manžel.

těžko soudit. já jsem to nezažila. každá mamina je unavená a dost si jich podle mě myslí, že mají depresi. když se to překlene, většina zjistí, že to nebyla deprese, že toho prostě bylo jen moc. to co jsi zažila ty si nedovedu představit

yu, přesně. Jak jsem psala, připadala jsem si jako nejhorší svi*ě na světě, která si neužívá daru v podobě dítěte. A otázky okolí: To máte radost, co? Teda takové pěkné miminko, to je hned život hezčí, že?
To mě dohánělo k šílenství.

tak to abych začala udílet rady, jak na ni