Diskuze : Hlavní : Odklad školní docházky

Asi jak kde. U nás bývá procento odkladů většinou malé, cca 10 procent dětí, tak někde jich zase musí být víc.
U mých dětí ve třídě byly 2 podzimní děti s odkladem, moje jsou červnové a ještě nastupovalo dítě s předčasným zaškolením, taktéž podzimní. Mezi ním a těmi dvěma odklady byly opravdu cca 2 roky. U kluka to bylo celkem jedno, to byl introvert. Ale holka byla o dost napřed i tak (maminka chtěla, aby chodila do třídy s "kamarádkou", tak jí zařídila odklad) a ve třídě to s ní bylo docela komplikované (vztahy a různé negativní jevy).

Obecně mi připadá, že odklady jsou v současném systému u některých dětí nezbytné, bylo by škoda je generálně rušit.

Ale nerozumím tomu, že se stále dogmaticky staví na testu školní zralosti, který vlastně ne vždy vypovídá o skutečné zralosti, ale často jen o prostředí, z něhož dítě pochází. Když člověk ví, co má dítě umět, tak to dostane i do jinak nezralého dítěte a to pak s trochou štěstí podá požadovaný výkon.

Naopak dítě z nepodnětného prostředí, které (moc) nechodilo do školky, nikdy nedrželo v ruce tužku, nikdy se ho nikdy neptal na počáteční hlásky a vlastně ani moc nechápe otázky, natož proč by na ně mělo zkoušet odpovídat správně, často testem propadne. Když je to k tomu všemu rváč, který do té školky nebude chodit ani následující rok a zůstane ve stejném nepodnětném prostředí, tak za rok na tom nebude líp, jen bude větší, silnější, zdatnější - a svým spolužákům nebezpečnější. Odklad vlastně prohloubí jeho problém (jemu to tedy prý pomůže, protože coby "zralejší" bude "lépe schopen čelit školnímu neúspěchu").

Ve sporném prospěchu některých OŠD hraje roli nadužívaný výraz "nezralost", protože z něj pro mnoho lidí logicky vyplývá, že stačí počkat, dítě dozraje a bude to dobrý.

Agniezko, byla tu konkrétní data, jedná se o 25% dětí

Hele, byla jsem unavená z práce. Spletla jsem se. Nechápu, proč je nutný od Babi a tebe ten konfrontační tón. I 2 roky a 2 měsíce rozdíl je velmi velký. Pětileté dítě a sednileté dítě jsou opravdu vývojově jinde. Já také učím a ten rozdíl vidím. A není jen v první třídě. Některým těm starším dětem nastupuje puberta ve třetí třídě. V devítce je jim víc než 16 let. Deváťáci v tomto věku jsou adolescenti, kteří potřebují markantně jiný přístup než pubescenti. My jsme v tom věku běžně randili a obíhali diskotéky a zábavy. Byli jsme v půlce střední školy. Moje sestra maturovala v 17 letech, stejně jako cca čtvrtina našich vrstevníků, kteří se narodili v létě a neměli odklad. Největší věkový rozdíl u mých spolužáků na gymplu byl rok a 4 dny - nejstarší spolužák se narodil 30.8.1973, nejmladší 2.9.1974. Na základce nám jediný odkladový spolužák odešel ve 2. tř. do zvláštní školy.

Sally, jak pise Alena, male obce zrizujici skolu casto nemaji kompetentni lidi, kteri by meli cokoli spolecneho se skolstvim.
Treba u nas jsou mezi zastupci zrizovatele hasic, oblibeny hospodsky, podnikatel ve stavebnictvi, zavoznik a par dalsich. Jejich pozadavky na uroven skoly by se daly shrnout jako “ja jsem to taky vydrzel”, “anglictinu neumim a v zivote jsem ji nepotreboval” a “decka se musi snazit, aby z nich neco bylo”.

Aleno tak nevím, u nás v synově ročníku -počet 19-21 dětí ve třídě nechali jen pro první třídu, pak třídy sloučili v rámci úspor prostoru a nákladů na učitelky a ze 4 udělali 3, takže jich pak bylo ve třídě 27. Tak to bylo až do konce pětky, pak zmizeli ti lepší na gympl a někteří šli jinam a do šestky jich šlo 17, postupně to pak stouplo na 19 díky propadlíkům a přistěhovaným. U dcery to bylo jinak, začínali v počtu 23-24, a postupně jich přibývalo-přišlo dost dětí z okolních vesnic kde jsou školy jen do 4. nebo 5. třídy a na druhém stupni jich bylo střídavě 30-32, škola slibovala že od počtu 30 je rozdělí, pak až jich bude 31 a nakonec je nechali i při těch 32.
Letos byly u nás na prvním stupni třídy po 18-26 dětech-jak kde to vyšlo.