Diskuze : Záliby : Filmy

Zasjaj,

Delon taky nebyl muj typ. S tim okouzlenim, pamatuji si, kdyz jsem poprve slysela v radiu Walking on the wild side od Lou Reeda. Podle mne jsem jeste chodila na zakladku, mezi ceskym normalizacnim popem to pro bylo neco jako `Wauw to taky existuje`..

Mobily neexistovaly, mlaskat a šustit nebylo nutný. Bonbóny se do kina nosily, kdo neměl, koupil si přímo tam. Aspoň v Praze.

Jerry, já měla v prváku na vejsce takového kluka, co vypadal jako Delon. Ale přesně, jen ty oči neměl modrý. Ale měl ten jeho styl, to charisma, tu plachost a odvazanost zároveň, nosil bílý košile a úzkou černou kravatou. Ja do něj nebyla vůbec zamilovaná, ale připadala jsem si s ním jak v jiném svete.

mne otec taky vzal na Blizka setkani tretiho druhu, to byl zazitek

pak jsme se spoluzaky po setmeni sledovali svetla na obloze a hadali, ktere z nich je UFO

"asi to už nezažiju, teda doufám, že ne, že to spolu doklepeme...teď to přeju svým holkám."

To je hrozné, jak ten čas letí! (Klišé, ale je to tak.)
Já už to nejen nezažiji, ale moje dcera možná také ne, jestli zůstane se současným partnerem, s nímž to tak potenciálně vypadá.
Tak prchavé a krátké to je