Diskuze : Hlavní : Střední školy

Renko, já právě z vlastního mládí i ze studií svých dětí znám jen ten model, kdy škola je v místě bydliště a okruh kamarádů ze ZŠ, SŠ a zájmových aktivit se prolíná.
Při dojíždění na větší vzdálenost musí studentský život vypadat dost jinak.

A jinak jsem zjistila, že ta naše škola, kam dceru přijali, dceři docela špatně spočítala body za školní část. Dcera je přijatá, i když jí asi o 15 bodů ošidili, takže to asi nijak řešit nebudu. a škola č. 3 se zase neřídila svými vlastními kritérii a přijala i ty, kteří se nedostali na požadované minimum. Tak úplně nevím, co si o tom myslet.
a jako bonus ta naše škola otevírá i gymnázium, nestihla první kolo, takže rovnou druhé. Ovšem zatímco před zveřejněním výsledků avízovali školné asi 70 tisíc, teď už jsou na sto tisících. Vím, že soukromé školství je hodně specifické a někdy mi připadá, že by se všechny ty ciráty s cermatem a JPZ soukromých škol snad ani nemusely týkat. Když chtějí, cestičku najdou

No já nevím, my jsme toho mimo školu tedy moc nepodnikali, na střední dojíždějící spěchali na vlak nebo autobus. Spíš jsme si drželi stále svoji partu doma.

Ropucho, ja chodila na gympl v okresnim meste a pulka spoluzaku dojizdela z vesnic...po skole hned spechali na autobus a prespavacky se tehdy nepestovaly, takze my byly parta spis s temi z mesta a oni meli svoje vlastni party s davnymi kamarady na vesnici, kde travili cas trochu jinak (hospoda, kazdou sobotu tanecni zabava)....ale ve skole jsme kamaradili vsichni dohromady

babi, to bylo v 90. letech, ja byla posedla praci, mela jsem sefa Americana a to bylo pro mne priorita....a sef American vyzadoval pritomnost v kancelari i v sobotu a v nedeli a to se fakt blbe jezdilo z Lochovic