Diskuze : Hlavní : Střední školy

Kněžno, já bych tu nálož předškolních zážitků zase tolik nepřeceňovala.
Já jsem se anglicky rozhodně neučila od školky, moje děti také ne, dneska umíme anglicky všichni, protože to potřebujeme a protože je dneska snadné se to naučit.
Knížek jsem měla hodně, mé děti také, u moře jsem byla v předškolním věku vícekrát než mé děti... A tak by se dalo pokračovat, každá doba nabízí něco a vždycky jsou rodiny, které se snaží dětem poskytnout maximum.
A není vůbec jisté, jestli to maximum podle představ rodičů je vždycky objektivně nejlepší dětství.

Kněžno, ty cermaty se téměř nedají neudělat. Z češtiny stačí 22 bodů z 50, z matiky dokonce 17. O cizím jazyce ani nemluvím.
Na těch gymplech museli už u přijímaček mít mnohem víc bodů. A z té češtiny jsou ty testy téměř shodné a mají na ně 85 minut, ne 60.

nejkrutější rána mi přijde ta hranice, kde to o jeden bod nebo dva někdo dá, a někdo nedá (cermat) Jinak já mám zkušenost, že vždy neudělali cermat, když někdo neudělal. ústní se vždycky nějak dala, oko se přimhouřilo, nějak se pomohlo.. ale nejsem z gymnázia, ale z prostředí SOŠ... jaké jsou na gympech nároky nevím

jo, ale střední prso fakt nemám

"A nejde o nějaké přečtené knihy, tam se to zfoukne za pár minut a všichni jsou připraveni."

Tomu, že jsou všichni studenti disciplinovaně na 101 % připraveni, tomu fakt nevěř. A i kdyby náhodou byli, zradí psychika, paměť, okolnosti.
Z češtiny jsem si vytáhla jednu jedinou otázku, kterou jsem neuměla, resp, uměla bych jí, kdybych si to v nastalém zmatku dokázala nějak srozumitelně zařadit.
Jedny státnice jsem psala s horečkou 39,5 a oboustranným zánětem středního ucha. Předtím jsem musela dojet autobusem 200km tam a 200 zpět. Doma jsem měla mimino, které jsem kojila, takže jsem kromě zánětu středního prsa nakonec měla i zánět prsou.
Někdy připravenost není vše.