Diskuze : Záliby : Cestování v zahraničí

Přijde na to, o jakém jevu se bavíme. Jestli dobře chápu Zasjaj, tak je před rozdělením možná pár kmenů v amazonských pralesích, ovšem ti jsou právě ještě i mimo civilizaci.

Zasjaj, čoveče, nevím, zda je to úplně plošný civilizační jev.

Zasjaj, to nevadí

Ale nemáme to všichni, bolest novověku, spousta lidí se vrátila "sama k sobě" a v bolesti novověku se už neplácá, ale je to vydřené

Zasjaj, nemají to všichni, znám kolem sebe spoustu lidí, kteří si přestali stýskat "kde já mohl bejt, když jsem tam nesmírně nadaný na fyziku/matiku/češtinu, takový talent!, a k tomu dokonalé míry a pohlednou mladou tvář" a šli přes "spojku hemisfér" do toho druhého světa, který u nich měl sice kontury a nějaká vyplněná místa, ale ne moc, a doposud jím jedinec podvědomě pohrdal - tam se jejich ego setkalo s jiným pojetím světa, s naprostou pokorou k lidskému životu, začali vidět život v souvislostech, bolavých i nádherných, a celé se to nějak spojilo, scelilo, ukotvilo, uklidnilo

Jde s tím něco dělat, ale bolí to i vyčerpává - člověk si projde zpátky těmi okamžiky, které formovaly jeho dětství, momenty, kdy si vybral tatínka místo maminky jako osobnost hodnu následování, i svého partnera začneš vidět v jiném světle, děti definitivně začne člověk vnímat jako dar, ve kterém je všechno - naši rodiče, náš partner a jeho rodiče - a přestaneš urputně chtít v dítěti vidět jen sebe

Knedli, prepuberta. Víš co, tak ona měla kecy vždycky. A teď se to holt zhorší. Zapomeň na model kamarádka, jsi prostě rodič.
V nejhorším odeber mobil.